Ahoj
Pavle.
Celá sranda spočívá v použití vhodného typu dynamometru,
kterým se dá změřit tvarová deformace (torzní zkroucení) materiálu
od přenášeného Mk. Měří se za chodu stroje.
Pro měření kroutícího momentu se používají tzv, torzní
dynamometry, které měří zkroucení tyče známeho průřezu se známým modulem
pružnosti ve šmyku. Z naměřené deformace se vypočte přenesený
Mk.
V praxi se jednalo o hřídelku s nasazenými kotouči (v určité
vzdálenosti od sebe) a měřilo s jejich vzájemné
pootočení vůči sobě v okamžiku přenosu Mk .( měřící hřídel
propojuje hnací motor a vřetěno). Měření probíhalo opticky(stroboskop),nebo
elektricky(kapacitní torzimeter,nebo elektrické tenzometry).
Když jsem byl ještě na průmyslovce , tak jsem dělal ročníkovou práci
"Měření řezných sil při soustružení" .
Měl jsem zjistit , jak velké u sily působí na soustružnícky nůž
a které veličiny na to mají největší vliv (řezná rychlost,
úhly ostří , otáčky ...).poz. vím, že to není to co chceš ,ale
jen pro vysvětlení principu možností jak měřit. .
Použil systém elektrických odporových tenzometrů nalepených na
válečku, který podepíral otočně upevněný soustružnícky nůž( dvojzvratná
páka). Jeden tenzometer(takový papírek s nalepeným
odporovým drátem ) byl umístěn v ose válečku a měřil jeho délkovou
deformaci (stlačení) . Druhý byl umístěn uhlopříčně a sloužil jako
kompenzátor vnějších vlivů. (teplota ..).Pozn. u tenzometrů
jsem věděl (z katalogu) o kolik se změní odpor v závislosti na změně jeho
délky.
Tyto dva tenzometrické odpůrky byli zapojeny do wheastonového
můstku. V momentu záberu nože do řezu, došlo ke slačení
podpěrného válečku (změnila se jeho délka). Tím se změnila
i délka tenzomerického drátku ,klesl jeho odpor a Wheastonův
můstek se rozvážil. Toto rozhození jsme sledovali oscilografem ,
nebo min . ohmetrem.
Popsaný přípravek však měřil jenom v jené ose (podpěrný váleček
byl na kuličkách) tak jsem mohl vyhodnotit pouze hlavní řeznou sílu.
Pro zachycení všech sil působících na stůl by jbylo nutné použít
upevnění jiné upevnění nože a jiný systém tenzomerických
snímačuů.
Ale , to byl rok 1974.
V každém případě si myslím že když půjdeš po netu ,určitě najdeš soudobé
systémy jak měřej sily na obráběcích mašinách.
Ale, můj názor je, že to bude v princípu stejné ,jen k vyhodnocení
deformací vožených etalonových prvků budou použity modernější vyhodnocovací
systémy. Tak se poohlédni po odporových tenzometrech a jejich
aplikacích.
Poslal bych nějaké obr. ale zrovna tu nemám žádné své skriptá z obrábění(dal
jsem je klukovi) Ty určitě něco najdeš. Když ne, tak ti někdo ochotný
z oboru poradí víc než já.
Ing. Peter Kapuscinský - VEKAmodel